Povrch

Hornomoravský úval

Hornomoravský úval je nížina podél horního a středního toku řeky Moravy. Osu nížiny tvoří Morava s přítoky Bečvou a Hanou. Úval se táhne od Zábřehu na severu po Otrokovice na jihu. Největšími městy jsou Olomouc, Prostějov a Přerov. Území patří do teplé klimatické oblasti s velmi úrodnou půdou. Jedná se tedy o hodně zemědělsky využívanou oblast. Podél části toku Moravy, především u města Litovel, se zachovaly lužní lesy. Zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.

Hrubý Jeseník

Původ jména Jeseník pravděpodobně ukazuje na název údolí plného jasanů,

ve kterém v 15. století zaniklo městečko Gesenke. Hrubý Jeseník je po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří v České republice. Vyznačuje se zaoblenými hřbety, příkrými svahy a hluboce zařezanými údolími. V jeho východní části se nachází nejvyšší hora Praděd, jejíž vrchol leží 1491 metrů nad hladinou moře. Jedná se o nejvyšší bod Moravy a Slezska. Připočteme–li k jeho výšce 145 metrů komunikační věže, která se nachází na jeho vrcholu, dostaneme nejvyšší bod v celé České republice. Převyšuje i krkonošskou Sněžku. Jeho jméno Altvater (starý otec, děd) se objevuje v 15. století. Podle pověsti dal hoře jméno mocný duch hor Praděd. Na svahu Pradědu pramení řeka Opava, které se říká řeka dvou národů, protože tvoří přirozenou hranici mezi Českou republikou a Polskem. Téměř celé pohoří Hrubého Jeseníku je porostlé lesy. Na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, asi dva kilometry jižně od Pradědu najdeme vrcholovou skalní hradbu, Petrovy kameny. Skály jsou tvořeny málo odolnou rulou. Petrovy kameny byly vyhlášeny přírodní rezervací. Právě tady se ve středověku měly konat slety čarodějnic.

Oderské vrchy

Oderské vrchy na severozápadě sousedí s pohořím Nízký Jeseník, východ ohraničuje Moravská brána a na jihozápadě a jihu přecházejí v nížinu. Dosahují průměrné nadmořské výšky kolem 650 metrů. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 metrů) a Strážisko (675 metrů). Hlavní hřeben Oderských vrchů nabízí krásné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy a údolí kolem řeky Bečvy. Svahy pokrývají rozlehlé smíšené lesy. Na svazích Fidlova kopce pramení řeka Odra, kolem jejího neregulovaného toku se rozkládají lužní lesy s nivami. Podnebně jsou Oderské vrchy chladnou oblastí. Po druhé světové válce byla větší část území zabrána a byl zde vybudován vojenský výcvikový prostor Libavá. Hodně obcí muselo být zničeno, a tak v současné době patří tato oblast k velmi málo obydleným.

Rychlebské hory

Rychlebské hory oddělují Moravu a Slezsko od polského Kladska. V minulosti se v nich dobývalo zlato, hory byly ovšem bohaté i na další kovy. Z táhlého hraničního hřebenu stékají horské potoky, které vytvářejí malebná údolí. V Rychlebských horách stával středověký hrad Rychleby, jehož úkolem bylo střežit bezpečnost kupců na staré kupecké stezce z Nisy do Hradce Králové. Nejvyšší horou je Smrk (1125 metrů nad mořem). Pod jeho vrcholem najdeme pramen Stříbrného potoka, který ve své střední části vytvořil divokou skalnatou rokli se soustavou kaskád a vodopádů – Vodopády Stříbrného potoka.